Stará kniha receptů
Štěpán objevil v zásuvce po papírnictví sešit s ručně psanými recepty. Nikdo nevěděl, čí je. Vybral z něj tři jídla a uvařil je přesně podle návodu, i když to znamenalo krájet zelí na tenké nudle a nechat těsto kynout přes noc. Hosté pak hádali, který recept je nejstarší.
Příběhy od stolu
Při druhém chodu vstal pan Vítek a vyprávěl o tom, jak poprvé přišel do sálu s tím, že hrát nebude. Za rok se stal nejpravidelnějším hostem a naučil se pravidla pokeru dřív než jeho manželka. Všichni se smáli, protože jeho manželka seděla naproti.
A po večeři
Sál zůstal zavřený. Místo hry jsme zhasli lustr a všichni zůstali sedět u svíček, dokud kuchyně neuklidila. Alžběta zapsala do knihy jména nových členů; letos přibyli tři. Kniha se zavřela, položila na polici u šatny a čeká na příští rok. Šéfkuchař si zapsal do sešitu, co hostům nejvíc chutnalo, aby to příště nezapomněl.
Pokud byste chtěli být u příštího ročníku, zeptejte se Alžběty. Členství se nevyžaduje, stačí třikrát přijít a poprosit o zápis.
Je to jediný večer, kdy nikdo nic nehraje, a přesto z něj odcházíme s pocitem, že se stalo to nejdůležitější.
